Advokátní kancelář – JUDr. Zuzana ŠLOUFOVÁ

Aktuality

Novinky v oddlužování

10.8.2017

Zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon byl s účinností od 1.7.2017 novelizován zákonem č. 64/2017 Sb., který přináší rozsáhlé změny v řešení úpadku dlužníka a posiluje práva účastníků insolvenčního řízení.

Nově může podat návrh na povolení oddlužení za dlužníka pouze advokát, notář, soudní exekutor, insolvenční správce, případně akreditovaná osoba.

Zvyšuje ochranu dlužníka před šikanózními návrhy zavedením tzv. předběžného posouzení věřitelského návrhu, kdy při podezření o bezdůvodnosti lze rozhodnout o nezveřejnění návrhu až do uplynutí sedmidenní lhůty. Po tuto lhůtu smí do insolvenčního spisu nahlížet jen navrhovatel a dlužník.

Stanovuje se nově odměna za sepsání návrhu v max. výši 4.000,- Kč bez DPH a v případě oddlužení manželů ve výši 6.000,- Kč bez DPH.

Přijatá novela by měla zkvalitnit insolvenční řízení, omezit množství vadných návrhů, snížit náklady insolvenčního správce i dlužníka a omezit nekalé praktiky některých navrhovatelů a oddlužovacích komerčních subjektů.

PF 2017

31.12.2016

Advokátní kancelář JUDr. Zuzany Šloufové přeje všem klientům úspěšné vykročení do nového roku a hodně štěstí, úspěchů a osobní pohody.

pf2017_Z4a

 

Daň z nabytí nemovitých věcí

17.10.2016

Dne 1.11.2016 nabývá účinnosti zákon č. 254/2016, kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí.

Nově je tak poplatníkem z nabytí nemovitých věcí vždy nabyvatel (kupující). Změna zároveň odstraňuje institut ručení.

Nově se za nabytí vlastnického práva k nemovité věci, které podléhá zdanění daní z nabytí nemovitých věcí, považuje i prodloužení doby, na kterou je právo stavby zřízeno.

Vynětí z předmětu daně z nabytí nemovitých věcí se nově netýká případů nabytí vlastnického práva k nemovité věci při převodu jmění na společníka. V případech převodu jmění na společníka, podle § 337 a násl. zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, je-li v majetku obchodní společnosti nebo družstva nemovitá věc, je nabytí vlastnického práva k této nemovité věci nově předmětem daně z nabytí nemovitých věcí.

Nově je od daně z nabytí nemovitých věcí osvobozeno nabytí vlastnického práva k nemovité věci územními samosprávnými celky nebo dobrovolnými svazky obcí, a to vždy, kdy dochází k nabytí vlastnického práva k nemovité věci do majetku územního samosprávného celku, či dobrovolného svazku obcí. V souvislosti s uvedenou změnou nemají územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí povinnost podávat daňové přiznání.

Osvobození se nově vztahuje pouze na první úplatné nabytí stavby rodinného domu či jednotky v bytovém domě, které jsou dokončené nebo užívané. Osvobození se nevztahuje na případy nabytí rozestavěné stavby nebo rozestavěné jednotky.

Nabytí vlastnického práva k nemovité věci je od daně z nabytí nemovitých věcí osvobozeno pouze tehdy, dojde-li k němu v době 5 let ode dne dokončení nebo započetí užívání rodinného domu, jednotky v bytovém domě nebo jednotky v bytovém domě změněné stavební úpravou, a to od toho dne, který nastane dříve.

Rozhodným dnem pro aplikaci příslušného znění zákona je okamžik vzniku daňové povinnosti, tj. den nabytí vlastnického práva k nemovité věci. Pokud daňová povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti novely, postupuje se dle původního znění zákonného opatření, tj. před novelou. Změny zakotvené v novele se budou týkat až případů, kdy k nabytí vlastnického práva k nemovité věci dojde od 1. 11. 2016. U nabytí vlastnického práva k nemovitým věcem zapisovaným v katastru nemovitostí v nejčastějších případech (kupní, směnné smlouvy) je rozhodným dnem den právních účinků vkladu do katastru nemovitostí a k nemovitým věcem nezapisovaným do katastru nemovitostí den nabytí účinnosti smlouvy.

Odškodňování nemajetkové újmy na zdraví

27.5.2016

Rozhodnutí NS sp. zn. 4 Tdo 1402/2015 se týká odškodňování nemajetkové újmy na zdraví v rámci adhezního řízení. V této otázce znamenalo zásadní zlom přijetí ObčZ, neboť podrobná úprava byla nahrazena obecnými principy a očekávalo se zásadni zvýšení přiznávaných náhrad a jejich lepší přizpůsobení konkrétním okolnostem případu. NS v rozhodnutí vyjádřil klíčová vodítka, jak při určování výše náhrady postupovat. Soudy by měly přihlížet na straně poškozeného a osob jemu blízkých k a) intenzitě jejich vztahu, b) věku zemřelého a pozůstalých, c) existenční závislosti na zemřelém a d) poskytnutí jiné satisfakce a na straně škůdce k e) postoji škůdce, f) dopadu události do jeho duševní sféry, g) k jeho majetkovým poměrům a h) míře zavinění. NS dále stanovil základní rozpětí pro určení výše náhrady. Za předpokladu, že jsou uvedená kritéria neutrální, se má náhrada za usmrcení nejbližších osob pohybovat mezi 240 000 Kč až 500 000 Kč. Tyto částky vrací judikaturu do minulosti, neboť zjevně nedoceňují hodnotu lidského života. Je otázkou, jak se k nim postaví civilní soudy. (Korbel, Soudní rozhledy 5/16)

Běžná údržba a opravy bytu

7.1.2016

Nový prováděcí předpis k OZ – Nařízení vlády č. 308/2015 Sb. o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu, účinný od 1.1.2016.

Běžnou údržbou bytu se rozumí udržování a čištění bytu včetně zařízení a vybavení bytu, které se provádí obvykle při užívání bytu. Jde zejména o malování, opravu omítek, tapetování a čištění podlah a čištění zanesených odpadů apod.

Za drobné opravy se považují opravy bytu a jeho vnitřního vybavení, pokud je toto vybavení součástí bytu a je ve vlastnictví pronajímatele, a to podle věcného vymezení nebo podle výše nákladů.

Podle věcného vymezení se za drobné opravy považují např. opravy podlahových krytin a výměny prahů a lišt, opravy jednotlivých částí dveří a oken, kování a klik, výměny zámků opravy klik, rolet a žaluzií, opravy a výměny vypínačů, zásuvek, jističů, zvonků, domácích telefonů, zdrojů světla v osvětlovacích tělesech, výměny uzavíracích ventilů u rozvodů energií, opravy a certifikace bytových měřidel a regulátorů, opravy digestoří, mísicích baterií, sprch, ohřívačů vody, bidetů, umyvadel, van, kuchyňských sporáků, kuchyňských linek, vestavěných skříní, opravy kamen na pevná paliva, plyn a elektřinu, kouřovodů, kotlů (nepovažují se však za ně opravy radiátorů a rozvodů ústředního topení).

Podle výše nákladů se za drobné opravy považují další opravy bytu a jeho vybavení a výměny jednotlivých předmětů nebo jejich součástí, které nejsou uvedeny výše, jestliže náklad na jednu opravu nepřesáhne částku 1 000 Kč. Provádí-li se na téže věci několik oprav, které spolu souvisejí a časově na sebe navazují, je rozhodující součet nákladů. Náklady na dopravu a jiné náklady spojené s opravou se do nákladů na tuto opravu nezapočítávají a hradí je nájemce.

Přesáhne-li součet nákladů za drobné opravy v kalendářním roce částku rovnající se 100 Kč/m2 podlahové plochy bytu, další opravy v daném kalendářním roce se nepovažují za drobné opravy.

Podlahovou plochou bytu se pro účely tohoto nařízení rozumí součet podlahových ploch bytu a všech prostorů, které jsou s bytem užívány, a to i mimo byt, pokud jsou užívány výhradně nájemcem bytu; podlahová plocha sklepů, které nejsou místnostmi, a podlahová plocha balkonů, lodžií a teras se započítává pouze jednou polovinou.